Reklama
 
Blog | Zuzana Pilzová

Odpověď Tomáši Poláčkovi

Poznání je v jeho pojetí redukováno na autostop

Mám pochopení pro Tomáše Poláčka, že Rusko je nádherná země skvělých lidí. Před třemi léty jsem jí po tři měsíce stopem a vlakem putovala od Lotyšska po Sachalin, od Altaje po severní polární kruh v Jakutsku. Přestože jsem před i poté procestovala desítky jiných, je a zůstává mou vůbec nejmilejší. Tolik k mému východisku.

Tím totiž mé pochopení pro Tomáše Poláčka končí a tímto ho zvu podívat se sem za námi na Ukrajinu. Shrňme si jeho myšlenky

Rusko je taková přátelská země plná našich bratrů, které až na pár „chyb“ křivdíme; jsou v pohodě protože techno a něco jako nic z toho nepochopíte, dokud nevyrazíte do světa tak jako já.

Reklama


Rusko je nádherná země. Pro bílého, heterosexuálního, proputinovského nebo neutrálně o-počasí-se-bavícího dobrodruha. Méně už pro ty, kteří ho žijí. Bez nezávislých veřejnoprávních médií, bez svobody slova, svobody podnikání a svobod dalších. Ano, o Rusku se píše negativně. Protože Wimbledon není zahraniční politika a Simpsonovi nejsou nezávislá žurnalistika.

Rusáci ve Varech a nevychovaní ruští turisté po celém světě opravdu nejsou ti dobrosrdeční, pohostinní Rusové, kteří člověku pomáhají po celou cestu. Bez ironie. Ale to není kompletní obrázek země, natožpak by jím neměl být pro reportéra. Nechť Tomáš Poláček zkusí v Rusku jiná dobrodružství:

*Založit společnost a projít úřední šikanou bez úplatku, etablovat ji v mafiánském prostředí bez použití jeho praktik. Beta verze: Založení a vedení neziskové organizace.

* Cestovat Ruskem – tady máme více variant – jako Američan/gay/lesba/proukrajinsky-smýšlející-zápaďák/odpůrce Putina/příznivce opozice.

*Zajít před Kreml s proukrajinským transparentem a vydržet tam déle než 5 minut. Volné pokračování: stát před Hradem s protizemanovským transparentem a oba zážitky porovnat. Pod čarou: porovnat s protesty v – Poláčkem připomínaných – USA proti válce ve Vietnamu před 50(!) lety.

Těším se na další reportáž z nádherné přátelské země! 

 

Pohled z Ruska

Zatímco jeho kolegové novináři v Rusku za pravdu umírají, Poláček si „žádné dobyvačné války na Ukrajině nevšiml“, “dnešní Rusové se za rok 68 omlouvají – donekonečna, furt” a to, co Rusko dělá, jsou „chyby”. Aha. Bída všech Lucasů, Snyderů, Zubovů, Applebaumových, Romancovů, Soukupů, Putnů. Ještě, že máme stopaře Poláčka, který u krajnice sbírá moudra a vysvětlil zápecnickému lidu, jak to v tom Rusku chodí, spasibo!

Co na tom, co říkají výše zmínění a fakta, co na tom, že Ruská státní (jaká jiná) televize Rossija 1 letos odvysílala reportáž obhajující invazi do Československa, za kterou navíc posléze získala nejprestižnější televizní ocenění, a aktivisty, kteří se před dvěma lety před Kreml přišli symbolicky za invazi omluvit, zatkla policie tak rychle, jako tehdy Osm statečných.

Co na tom, že Rusové před sedmi lety v rozsáhlém celostátním průzkumu zvolili jako třetí nejvýznamnější osobu země Stalina. Letošní uznání práva na sňatek párů stejného pohlaví v USA vyvolalo podobnou vlnu pozornosti jako ruský homofobní zákon před dvěma lety, co na tom. Odvážný veřejný politický akt Pussy Riot srovnává se soukromým zneužíváním studentů jednou paní, techno s Krymem. Čteme průvodce stopaře po paralelní galaxii asi.

Japonské lepší jednou vidět, než stokrát slyšet v Poláčkově podání naráží na své limity. Poznání je v jeho pojetí redukováno na autostop. Je shovívavý ke všem, kteří nikdy nebyli mezi muslimy, nebyli v Rusku – “nemůžou nic vědět, on to chápe” a jal se jim ze světa přivézt Pravdu. Zpronevěřil se řemeslu cestovatelskému a zneužil autoritu, která je nám všem, kteří kdy někam vyrazíme – o to víc pokud na vlastní pěst – dána tak nějak automaticky a třeba i nezaslouženě.

Blbci jsou všude na světě, i mezi cestovateli. Někteří se domů vrací s poznáním, že svět je větší a rozmanitější, s více otázkami než odpovědmi. Tomás Poláček s tím, že všude byl, všechno viděl, všechno zná a je třeba tím diskusi se čtenáři řádně uvést:“Pardon, ale byl jste v Rusku v posledních letech?”, „Měl by ses do Ruska vypravit, Davide” a “Terry: Bavíš se s člověkem, který je v Magadanu”!

Udržet krok se stogramovými stakany vodky na ruských silnicích je těžké. Proto je dobré k nim přikusovat bramborové pirožky. Nebo spát, ne psát. Protože ty nádherné věci často z okýnka Kamazu vidět nejsou, třeba věci jako vláda práva a jeho vymahatelnost. Protože svoboda sibiřských plání není svoboda demokratických zemí.

 

https://www.amnesty.org/en/countries/europe-and-central-asia/russian-federation/report-russian-federation/

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama