Je tomu rok, co jako tříměsíční mimino poprvé letěl do Barči a naposledy před týdnem se vrátil ze Středomoří. Mezitím toho nalétal víc, než se mi líbí přiznat (a proto příští cestu Brusel – Praha jedeme vlakem, díky za inspiraci Cesta vlakem!). Až na výjimky létáme sami ve složení máma + mimino, a to včetně zaoceánských letů z Prahy na západ USA. Kromě poslední cesty létáme bez kočárku, jen s nosítkem. Na rozdíl od auta, Josef létání opravdu umí. Tohle není propagace létání, ale větší vzdálenosti při životě v cizině s miminkem bohužel často jinak dělat nejdou. Každý děcko i rodič je jiný, tohle se osvědčilo mně a třeba to někomu usnadní první cestu nebo první krok k ní.
Čím menší, tím lepší
Možná to odporuje intuici, ale moje zkušenost je taková. Ve třech měsících to bylo jednodušší než v sedmi. Stále hodně spí (pokud netrpí kolikama apod.), pravděpodobně jsou ještě výhradně kojeni, zatím moc nepotřebují, celkově jde cestovat nalehko. Menší je lepší i rozměrově – v letadle se vejde na klín, na dlouhých letech do postýlky. A celkově na transport jsou lehčí a kompaktnější:)
Přednost a asertivita
Na většině letišť, kde jsem byla, mají cestující s dětmi přednost. Koukejte po cedulích s malými dětmi – speciální (kratší) fronty na bezpečnostní kontroly. A kde ji nemají oficiálně, dostávají ji neformálně u bezpečnostní kontroly i při boardingu, kde často letecké společnosti vyzývají dospělé s malými cestujícími k bráně jako jedny z prvních, hned po kravaťácích z byznysu (ti se z toho vyloženě radují!). Kde přednost není uvedena, stačí se zeptat – vždy mě pustili. Do letadla se mi osvědčilo nastupovat buď jako první nebo naopak jako poslední (do té doby si v klidu u brány leze).
Letiště
Ne že bych se tím vždy řídila, ale s miminem se tam vyplatí být dřív, než bez něj.
V Praze na T2 je ve 2. patře krásná místnost pro děti a miminka vč. přebalovacího pultu, lze se tam dostat i výtahem, hodí se při zpožděném letu. (Nápisu, že je jen pro matky, si prosím vás radši nevšímejte nebo ještě líp, upozorněte na něj správu letiště). Oproti tomu v Barceloně mají přebalováky i na pánských toaletách. Na bezpečnostní kontrole je personál ochotný a sám nabízí pomoc s malým i s věcmi. Dovoluju si mluvit obecně, protože takovou zkušenost mám vždy a všude, od mužů i žen a díky za to.
Matka (obecně doprovod?) s miminkem může vézt tekutiny. I vodu pro sebe. Osvědčilo se mi všechny (příkrmy, vodičky, kapičky..) mít připravené pohromadě na jednom místě.
Když není čas na baby room, nechám ho lézt u brány a nastupuji jako poslední, přeci jen chci, aby pak vydržel v klidu sedět. Tady připojím drsnou leč super radu od Saša jede, kterou intuitivně taky praktikuju: vaše ratolesti by do letadla měly nastupovat padající únavou. Jo, u větších dětí přísný zákaz spánku před odletem, chceme přece, aby let prospaly, že?:)
baby room na Letišti VH
S sebou
Tohle je na zvláštní příspěvek, protože provozuju baby minimalismus a létám jen s příručním kufříkem pro oba dohromady. Aspoň co se létání týče:
Porce navíc: Beru ji vždy minimalismu navzdory i na krátké lety kvůli častým zpožděním. Na některých letištích je k dostání baby food.
Černá široká šála – schová kojení, vytvoří přítmí pro spánek v letištních halách a letadle a posloužila i jako improvizované nosítko
Nové hračky – na delší cesty beru něco neokoukanýho (nebo naopak osvědčenýho) plus samozřejmě zužitkuju vše vč. třeba evakuačního plánku. Nejen na dlouhých letech většina společností dává dětem i malou pozornost – hračku.
Taška navíc – na cestu s bundou, nosítkem nebo přebalovací – nikdy, ani u Ryanairu, jsem s ní neměla problém, i když byla nad rámec limitu.
Když výjimečně necháváme auto na letišti nebo pro nás někdo jede, nechávám v něm pár erárních věcí, abych je nemusela tahat s sebou (plenky, příkrmy, náhradní oblečení…)
Něco k zakousnutí do ruky
Kočárek, vajíčko, cestovní postýlka – lepší zjistit u konkrétního přepravce, ale běžně zdarma přepravují dva kusy nad rámec povolených/koupených zavazadel, a to i nízkonákladovky. Viděla jsem i hluboký kočárek u Ryanairu, ale osobní zkušenost nemám. Lze odbavit hned nebo odevzdat až přímo u letadla. To samé lze udělat i s příručním zavazadlem (za to jsou i rádi), abyste měli na palubě volnější ruce, ale já mám radši příruční nahoře (riziko ztráty, čekání na páse po příletu). Zatím jsem nepochopila systém vydávání po příletu – někdy čekalo vajíčko nebo kočárek u letadla, jindy až na pásu, někdy prý dokonce i mezi nadměrnými zavazadly. Pokud máte kočárek, hodí se vystoupit co nejrychleji a odchytnout si ho ještě u letadla.
Let
Pokud bych měla dát jediný tip: u brány nebo letadla si řekněte o volné místo. Pokud let není plně vybookovaný (často není, i když se tváří, že je, nevzdávejte se hned), volná sedačka, neřkuli celá řada, je ten vůbec nejlepší pomocník. Na věci i větší mimina přesahující přes opěrku. Když není sedačka, snažím se skamarádit se se sousedy. Nejde si nevšimnout jejich zděšených výrazů, když se sunou uličkou a zjišťují, že jejich 12B je vedle mimina! Uklidňuju je, že tenhle prcek je expert a nemusí se ho bát.
Dlouhý let – pro malá miminka jsou ve velkých letadlech speciální postýlky (cots, cribs), příjemný vedlejší efekt pro vás je, že tím pádem sedíte vpředu s více místem pro nohy. Jsou zdarma, jen je třeba rezervovat je předem, jejich počet je omezený. Cestu na toaletu při delším letu řeším požádáním letušky nebo někoho ze sousedů, aby malého pohlídal. Je putovní, nechá se.
Termín a čas – pokud lze (rodičovská), létám ve všedno, kdy jsou lety levnější i volnější. Zohledňuji i čas odletů a příletů kvůli spánku.
Letenky – Ryanair účtuje za miminko na klíně paušálně 25 EUR za jednu cestu, u standardních přepravců jsou ty částky zanedbatelné.
Vzlétání a přistávání
Tohohle najdete plné blogy a je to asi důležitý: při vzletu a přistání kojím. Nebo dávejte pít, krmte, kvůli měnícímu se tlaku a riziku zalehnutí oušek. Nikdy se nám to nestalo (párkrát, když spal, nechala jsem ho spát a nekojila). Na přistání (během letu mu nechávám volnost) svůj i jeho pás pořádně utahuji a malého (který má hlavičku kousek od sedačky před námi) pevně držím. Často se to nestává, ale občas bylo přistání drsnější a vyplatilo se to.
kouzlo volných sedaček
Kojení
Nemůžu vynachválit dost. Zklidní kdykoliv a kdekoliv. První půlrok jsem s sebou nic nevozila, na bezpečnostním nescanovali pitíčka a kapsičky.
Nošení
Poprvé jsme letěli s golfáčem před týdnem, předtím jen se šátkem/nosítkem. S kočárkem mi to přijde jednodušší. S nosítkem (používám mei tai) mi to přijde super vzdušné cestování (a jednoduché potom v cíli) – on v nosítku na břiše, na zádech malý městský batůžek a v ruce příruční kufřík. Na něm eventuelně ještě navlečné vajíčko – vzhůru nohama na něm za rukojeť překvapivě perfektně drží (Samsonite + Maxi Cosi)! Se šátkem bylo letání a cestování zdlouhavé a nepraktické – opětovné navazování za bezpečnostní kontrolou, v letadle (mei tai na sedačce navážu, šátek nikoliv). Nosítko používám i během letu na uspání/uklidnění nejen v uličce, ale i na sedačce – jedině tak mohu spát také! Na přistání (když malý spal) ho někdy požadují rozvázat, jindy mi jej tolerovali – nezáleží tolik ani na společnosti, jako na konkrétní posádce nebo jedinci, na které narazíte.
(Bohužel Praha je jediné letiště (s výjimkou Frankfurtu, kde funguje ale zcela jiný skenovací systém), kde na bezpečnostním vyžadují vyndávání miminka z nosítka. Je to opruz. Žádné jiné letiště v Evropě ani Americe toto nevyžaduje a procházela jsem tam bezpečnostní rámy s ním na břiše. Diskutovat o tom s nimi nemá cenu, vyzkoušeno (i proto si nás pamatují:))
zahlédnuto při transferu v Německu, maminka s dvěma dětmi, batoletem a krosničkou
Závěr
Dva nejdůležitější tipy: asertivita (volná sedačka, přednost a pomoc) a cestovat nalehko. Mám jen skvělé zkušenosti a létat sama s malým mi přijde jednodušší, než se může zdát. Personál letišť, posádky i pasažéři jsou k cestujícím s dětmi velmi vstřícní (i když jste žíznivá kojící matka a vypijete jim zásobu vody pro celou A380), o to spíš, pokud jste sami. V takovém případě se ostatní často sami s pomocí nabízejí. Koneckonců vaše zájmy jsou tytéž – aby vaše ratolest byla během cesty v pohodě a tím pádem zticha. Výborné zkušenosti mám i s Ryanairem a dalšími nízkonákladovkami – vždy naprosto skvělý přístup, pokaždé mi (bezplatně) vyhověli i s volným místem nebo jiným požadavkem.
Ale konečně – létám totiž s tím nejšikovnějším a nejpohodovějším malým parťákem!
a když se letí ve dvou, dojde během cesty dokonce i na kafe, čtení a spaní
